Zpet na "bojisti"

Uz jsou tomu tri tydny, co jsem se vratila zpet na "bojiste" (bojiste v tomto terminu pro me vyznacuje vyzvu, zahrnuje kazdodenni boj s detmi, boj s jazykovou barierou, boj s odlisnou kulturou, boj se sebou samou.... v tomto ohledu tez nelze vzit slovo boj presne doslova, pod timto oznacenim se v mych ocich skryva mnohe - porozumneni, uceni, vyvoj... znamena pro me posun nekam dal, obohacovani se o zkusenosti a ziskavani moudrosti). 

Prijezd zpet byl vice nez hekticky, letadlo v Moskve melo zpozdeni, pote se opozdily kufry v Hong Kongu, takze jsem misto planoveneho opusteni Honkongskeho letiste v 10:30, opoustela letiste lehce po 12. Nekdo by si rekl, zadny stres, jenze to by nesmel vedet, ze me ve 14:00 cekala zaverecna pisemna zkouska z Cinstiny. Urychlene jsem se tedy presunula k taxikum, ktery mi zarucil nerychlejsi a nejkomfortnejsi presun do Shenzhenu, hlavne tedy pres hranice! Za hodinku jsem uz hazela kufry doma na chodbu a utikala na zkousku, na kterou jsem sice dorazila s pul hodinovym zpozdenim, ale profesorka mela nastesti pochopeni. Ospala, unavena, vystresovana jsem napsala zkousku nejlepe jak jsem dokazala a utikala pro deti do skolky. Vecer jsem kolem 22:00 padala na cumak, ale ... Dalsi dva nasledujici dny me cekaly dalsi dve zkousky (ustni a poslechova), na vyspavani tedy nebyl cas... Inu preskocme trosicku (mela jsem toho plne zuby, byla jsem vycerpana a chtela jsem zpatky domu)....Oddechla jsem si az zhruba tyden po navratu, kdy jsem konecne mela vsechny zkousky uspesne za sebou, obdrzela certifikaty a s pocitem blahosti si oddychla, ze do skoly nastapuji opet az 1.3.2016. Deti ve skolce az do konce ledna a ja si zaslouzene uzivam volna dopoledne - az tedy na to, ze vetsinu tohoto volneho casu venuji uceni male 1,5 lette holcicce z druhe rodiny, haha :D ale je sladka, jeste se tolik nevzpouzi a ja konecne mohu po trictvrte roce videt vysledky, ktere nase spolecne chvile prinaseji. Rozumi anglicky, a zacina pomalu mluvit, pocita hrave do desiti, barvy rozezna i zopakuje. Mam velkou radost a doufam, ze za dalsi rok bude jeste o krok dale!

Jinak v rodine se stale nic nezmenilo, otec stale v praku, matka zajela do starych koleji, jen deti jsou lepsi a lepsi! :)

Minuly tyden jsme vyrazily (bez Kevina, protoze nema pas) na dvoudenni vylet do Macau, vylet prumerny, opet jsme navstivily prelidnenou metropoli, kde jsme vetsinu casu beztak stravily pouze v hotelu nebo v reatauracich. Pristi tyden se mame vydat na dalsi dvoudenni vylet , tak vam dam vedet, jake to bylo. Na co se ale opravdu tesim, je vylet zpet do rodneho mesta rodicu pristi mesic na Novy cinsky rok!!! Mam pocit, ze to bude zazitek! Urcite jsem na to velmi zvedava a doufam, ze me na nem nic nezklame. Novy cinsky rok je nejvyznamejsim cinskym svatekem a tak ocekavam, ze je na co se tesit ;) 

Krasny konec ledna preji vsem a poslete sem trochu tepla! Protoze ac je to k neuvereni, predevcirem nam v Shenzhenu poprve v hostorii snezilo, ano ctete dobre SNEZILO! (Vzijte se do situace, ze nic jineho nez klimatizace tu neexistuje a domaci hrejaky ma asi tak desetina obyvatel mesta) - mrznouci katastrofa, i ted se jeste klepu zimou a to uz je ted asi 5-7 nad nulou.

Slunce vsem!!!!

Pysna na sebe ;D

Aquarium

Macau

Shenzhen

Family time

Tak je to tady... dlouho jsem cekala na moment, kdy se konecne ocitnu na Hongkongskem letisti s letenkou v ruce, odbavenymi zavazadly (opet s nadvahou a problemy s platbou...) a budu cekat pred gatem s mym oblibenym Green Tea Soya Milk Latte v ruce. VRACIM SE NA VANOCE DOMU! Juchuuu!

Me pocity jsou v jednom velkem kolotoci stridajic zaplavy radosti, nervozity a strachu. Strachu? Ptate se, jakeho strachu, vzdyt jede domu. No jo, jenze me take bude cekat za dva tydny navrat zpet do Ciny. Co kdyz se mi po dovolene nebude chtit, haha (tak zustanu doma! :D :D ...). 

Puvodni plan byl prekvapit vsechny rodinne cleny a nikomu nic nerict, jen se objevit ve dverich. Jenze kupte si letenku, kdyz vam ukradli (jste ztratili) platebni kartu, nechte si vystavit v Cechach novou bez pomoci blizkych a v neposledni rade, neproreknete se po dobu dvou mesicu! Inu, nakonec mi v hlave vystal plan, jak prekvapit alespon mamku, tim bych rada vsem zainteresovanym, predevsim me drahe polovicce a me milovane tete, podekovala za naplanovani a pomoc vseho druhu s prekvapenim. Je 21.12.2015, ma mamka ma dnes narozeniny, Vanoce klepou na dvere, Novy rok nam pomalu konci, novy zacina a ja nemohu byt stastnejsi, ze tyto dny  stravim spolecne s mymi nemilovanejsimi!

Mozna je take na case shrnout rok 2015, ktery byl velmi narocny, zvlastni, a behem ktereho jsem vymenila par dalsich mist na zemi. Zacala to Thajskem, pokracovalo Bali, a skoncilo to necekane Cinou. Rok 2015 mi hodne vzal a neskutecne dal. Stal me hodne nervu, ale take me obdaroval radosti a stestim. Ziskala jsem novou davku trpelivosti, zacala (prekvapive) opet studovat a rozhodla se v nasledujicim roce, dvou procestovat Asii. Presvedcila jsem se, ze vsude dobre, doma nejlip. (Proc tedy nezustanu v Cechach? :D Jeste nenastal ten spravny cas, jeste se musim hodne ucit a nemohu opustit Asii, aniz bych ji poradne procestovala, to da rozum, ze? Haha :D)

No a jak ze dopadlo to prekvapeni? ...

Danxia Mountain Geopark (Shaoguan)

Po dlouhe dobe jsem konecne mela volno ve skole a tak jsem se uvolila ke dvoudennimu uteku z velkomesta! Priroda mi zcela dobila energii, nadopovala me pohodou a zjistila jsem, ze moje cinstina vlastne nei uplne tak hrozna, jak jsem si myslela.

V utery rano (2015年12月1号) jsme s mou kamaradkou Carmen (spanelka, ktera je zde se mnou od stejneho dne jako ja) vyrazily brzy rano na vlakove nadrazi 深圳北站 (Shenzhen North Station). Odkud jsme se rychlykem, zde nazyvanym gāotiě 高铁, bezne presahujici 300 km/h behem nekolika minut po opusteni stanice, dopravily do mesta Shaoguan, odtud autobusem primo do vesnicky pod Danxia Mountain. Cesta utekla neskutecne rychle a sla tak hladce, az jsme se nestacily divit! 

Zaplatily jsme studentske vstupne na dva dny 75RMB (cca 300 Kc) a vykrocily vpred novemu dobrodruzstvi. 

Cely park jsme se rozdelily na dvoudenni vylet (takze zadne vykecavani, loudani se a jdeme!). 

Prvni den jsme si vybraly cestu kolem jezera Xianglong s vyslapem na nejvetsi chloubu tohoto geoparku Zhanglao Peak.

Po ceste jsme navstily mnoho zajimavych mist, jako napriklad taoisticky chram Xian Ju Yan, kamen v podobe zenskeho prirozeni, nebo skalu podobajici se muzskemu obliceji. 

Vzduch byl neskutecne cisty a nemohly jsme se ho nabazit! Vzdy nam dodaval silu, kdyz jsme slapaly uz miliontypaty schod, haha! Za stmivani jsme "schazely" (nektere useky se spis sesouvaly) dolu a s krucenim v brise jsme se rychle presunuly zpet do vesnice na veceri. Objednaly jsme si typicka rajcata se smazenymi vejci, zeleninu, ryzi a polevku. Tezko popsat, aby jste si predstavili presne pokrm, ktery jsme dostaly a ja jsem na to tak zvykla, ze jsem jidlo nefotila, chyba, haha! Priste, omlouvam se. 

Pote jsme sly najit International Young Hostel, a protoze jsme toho "malo" nachodily, rozhodly jsme se jeste pro nocni prochazku po okoli. Po navratu na hostel jsme si zahraly kulecnik a sly nacerpat sily do pelechu na dalsi den, a protoze je mimo turisticka sezona, ke vsemu zima (17-23° :D), tak jsme si sesti pokojovy pokoj uzivaly sami pro sebe - tedy do chvile, nez se k nam pridala jedna vtipna, trochu silena, neskutecne hodna a pratelska cinanka. Procvicily jsme cinstinu a zavrely oka. 

Rano nas probudily kapky deste bubnujici venku na betonovy chodnik. Ale reknu vam, ze i tak to bylo jedno z nejkrasnejsich ran po dlouhe dobe. Kdo ma, nebo mel male deti, zcela jiste pochopi, ze kdyz jste nekde na dovolene, je uplne jedno, zda leje, snezi, nebo je venku hurikan, je to jednoduse chvilka klidu jen pro vas! 

Nasnidaly jsme se, vzaly destnik do ruky a vydaly se opet na vyslap. Cestou jsme potkaly moc milou skupinku studentu, shodou okolnosti taktez z Shenzhenske University, podelily jsme se o ovoce, popovidaly a v dalce jsme zahledly krasny budhisticky chram, ke kteremu jsme mely namireno. Nekolikrat jsme se pro vse dobre pomodlily a tim ukoncily prvni okruh naseho planu. 

Druhy okruh zacal hned od zacatku pekelnymi schody na skalnatou horu pripominajicimi (hodne hodne okrajove) horu Uluru. Dest se stridal s mrholenim a vyhledy byly v nekterych chvilkach dechberouci. Minuly jsme take skalnaty utvar pripominajici muzske prirozeni a po nekolika vyslapech nahoru a dolu, a tak porad dokola, jsme se dostaly na prekrasnou plosinu s vyhledem na typicky cinsky osamoceny strom na skale. Pro lepsi vyhled jsme si sice trochu zariskovaly na okraji skaly - pro turisty uzavrene, ale stalo to za to! 

Plne dojmu, trochu navlhle a unavene jsme dosly zpet do hostelu, pobraly vse, co jsme rano usoudily za nepotrebne a utikaly jsme na posledni autobus zpet na vlakove nadrazi. Odtud jiz zpet do Shenzhenu a hura zpet do reality. 

Vylet byl moc vydareny a nemohu se dockat na dalsi prozkoumavani Ciny!

(ktere by s nejvetsi pravdepodobnosti melo byt pristi srpen na cely mesic, tak mi drzte palce, at vse vyjde! ;))

Turning point

Myslim, ze je na case se opet podelit o nejake zazitky a muj zivotni vyvoj z Ciny, haha. Bohuzel jsem nemohla nic napsat drive, neb mi hrozilo odebrani viz a musela bych se potacet s ruznymi problemy, tim se omlouvam me rodine a pratelum, kteri si radi prectou jak se mam a jak se mi dari.

Co se stalo po navratu z navstevy zbytku hostitelske rodiny v provincii Hubei? 

Inu, kde zacit... Na zacatku srpna jsem zacala premyslet, ze opustim mou hostitelskou rodinu a najdu si praci jako ucitelka anglictiny ve skolce. Svete div se, tyden na to, po pohovoru a demo ukazce vyuky, jsem byla prijata na jednu z vybornych privatnich skolek v Shenzhenu. V tu chvili jsem mela jasno. Opustim hostitelskou rodinu, pujdu bydlet s kamaradkou z Filipin a budu si zit jak kralovna. Oznamila jsem to tedy me hostitelske rodine, a odjeli jsme na dovolenou do Hubei. Stravili jsme tam krasny cas a vratili se do Shezhenu. Zbyval tyden do meho odchodu. Hostmamka me konecne zacala brat vazne. Doslo na uprimny rozhovor, kde nechybely slzy, emoce, omluvy za predesle chovani k me osobe... To me potesilo, ale nikterak nezmenilo me rozhodnuti. Druhy den, treti den, opet uprimne rozhovory a premlouvani a navrhy zmen ...... 

Volam do skolky, prenechavam praci nahradnikovi a zustavam v rodine  (jestli to bylo moudre rozhodnuti ukaze cas, uz ted nicmene myslim, ze bylo, ale nechme tomu jeste nejaky ten mesic).

Nicmene, casy se meni!! S hostmamkou jsme se rozhodli vysachovat agenturu, ktere jsem zjistila, jsou placene nehorazne penize za nic. Viza si obstaram sama, dostala jsem pridano (na ukor "zadneho" volna) a abych se nenudila, hostmamka me podporila ve studiu Cinstiny na Shenzhenske Univerzite. Hooray!! Opet studentkou.

Mame tu zacatek litopadu, s detmi jsem se szila natolik, ze spolu peceme, sem tam zajdeme na "vylet", a cas s nimi straveny uz pro me neni natolik stresujici. Oblibila jsem si je i se vsemi jejich chybami a naladami, a dokonce spolu vychazime i s hostmamkou. Neverim, ze se lide meni, ale udelala krok kupredu, zmenila jeji pohled a postoj k detem (s cimz jsem bojovala ze vseho nejvice). Travi vice casu doma a obcas se zapoji do spolecnych aktivit. Snad ji to vydrzi! :)

...

Kdyby nam v zivote bylo vse z hury dano, nevazili bychom si niceho, ze? 

Preji vsem prijemny krasny podzim!

Gucheng - Hubei

Uz je tomu tak, vyrazila jsem na dalsi vylet, hihi, tentokrat s moji pravou hostitelskou rodinou. Z mych velkych prvotnich obav se nakonec vyklubal krasny desetidenni pobyt v malem meste na severozapade provincie Hubei. Jeli jsme navstivit zbytek rodiny, a to doslova zbytek - rodice, tri bratry, sestru (a jejich deti a jejich zname a jejich drahe polovicky...). Nektere dny jsme stravili pouze hranim si na malem sidlisti, nebo projizkami na skutru v okoli, ktere bylo bohate na farmy a kamenolomy (bez helem, tri decka na skutru a usmev na tvari - It looks like I am in China.) nektere dny jsme naopak vyrazili na celodenni vylet budto za kulturou, nebo do prirody. A zbytek casu? Jsme projedli!!! Do slova a do pismene prozrali, haha. Vsichni jsme se vratili s kulatymi tvaremi, ale stastni a spokojeni. (Vsak ono se to tu rychle ztrati, neb posledni dobou travime cas celekem aktivne a venku )). 

Nicmene o co je opravdu treba se podelit, je o zakopani valecne sekery s hostitelskou mamou. Mela jsem vseho uz plne zuby a nebylo daleko k navratu domu. Z duse jsem ji pekne povedela, co si myslim, jak se citim a cekala jsem, ze bez odpovedi muzu v klidu balit. Stal se vsak opak, obe jsme skoncili v slzach, dostalo se mi velke omluvy, jak behem pobytu, tak po navratu zpet do Shenzhenu. Nyni spolu normalne komunikujeme, resime problemy s detmi spolecne a jestli to vydrzi, myslim, ze zbytek meho pobytu s nimi by mohl byt opravdu prijemne straveny (opravdu prijemne straveny s tim, ze jsem stale na Cinske planete s omezenym internetem, divne mluvicimi lidmi a pseudo detmi - kdo stravil chvili v Cine jiste pochopi :))

Nadchazejici vikend me ceka Hong Kong a prodlouzeni viz a dal? Decka (Kevin 3,5 roku, Wendy 4,5) jdou uz od 31.9. do skolky, starsi (Mandy 9 let) 9.9. do skoly. Budu mit opet volna dopoledne a snad se konecne naucim neco cinsky, neni prostor mluvit cinsky, kdyz mam deti ucit anglictinu :) ... Navic ta jejich hatlapatilka skvele zapada na jejich mimozemsky stat! :D

Zdravim vsechny, s kterym jsem se uz dlouho nespojila, a doufam, ze se vsem dari! :*)

(zbytek fotek na FB ;))

Shanghai

Konecne! Cinske mesto, kde jsem se necitila uplne mimo realitu, haha. Opet rychlo akce a kupovani letenek na posledni chvili, ale stalo to za to. Ubytovani jsem sdilela s rodinkou, kde doucuji maleho kluka a holcicku. Bydleli jsme v nejstarsim hotelu v Shanghaii (Jingjiang Hotel, kolem 100 let), nicmene nenechte se zmast starim. Slo o luxusni 5ti hvezdickovy hotel, ktery v minulosti navstivil nejeden prezident, ci premier ruznych zemi. Hotel se nachazel v krasnem prostredi francouzke zastavby, ulice byli ciste, a vsude se misily vune jidla. Behem tri dnu jsem stihla navstivit vse vyznamne a mymi prateli doporucovane a myslim, ze jsem jeste stihla i mimo turisticka mista, kdyz jsem se jen poflakovala po ulicich. Jeden z veceru jsme si uzili veceri v jedne z nejluxusnejsich restauraci s vyhledem na The Bund - breh s 52 architektonicky zajimavymi stavbami a jeden z nejdulezitejsich pristavu Ciny, lezici na rece Huang Pu. Prohledla jsem si Yuyan Gardens, protahla se Starym mestskym bazarem, ztratila jsem se v okouzlujici Tianzifang casti, kterou doporucuji naprosto vsem a neopoustela bych Shanghai bez navstevy tohohle kouzelneho mista, ochutnala jsem vsude vsechno co se dalo a musim se podelit o jednu pikosku. Okrem toho, ze mesto bylo plne cizincu, jsem se po roce potkala s jednou Couchsurferkou, ktera u me byla na par dni v Praze. Ale tim to nekonci, neni totiz puvodne ze Shanghaie! Je sice Cinanka, ale zijici v New Yorku a sem prijela jen na vymeny program a v dobe, kdy jsme se stretly mela byt uz davno pryc. Svete div se, byla to nahoda, nebo osud, cokoliv. Uzily jsme si veceri, popovidaly, daly drink a ja letela zpet do Shezhenu. 

Jinak mimo muj vylet se mam stale zajimave, jakpak by ne, jsem na jine planete - kdo byl nekdy delsi dobu v Cine, chape o cem mluvim :D. Pristi tyden odletam s moji hostrodinou na deset dni opet nekam na sever, tak uvidime, jake to tam bude, treba navsetva nejakych hor? Budu doufat!